Platina

Cena platiny je na rozdíl od zlata tažena především průmyslovou poptávkou. Zhruba 40 % světové spotřeby končí v automobilových katalyzátorech, zejména u dieselových motorů, což znamená, že platina je citlivá na stav evropského automobilového průmyslu. Dieselgate, přechod na elektromobilitu a pokles prodejů dieselů dlouhodobě tlačí cenu platiny pod zlato — historicky přitom byla platina dražší.

Největším producentem je Jižní Afrika (~70 %), následovaná Ruskem a Zimbabwe. Výpadky v jihoafrických dolech — stávky, nedostatek elektřiny kvůli Eskom, bezpečnostní incidenty — dokáží nabídku přes noc snížit a cenu prudce zvednout. Platina je také vedlejší produkt při těžbě niklu a paládia, takže její nabídka není snadno škálovatelná.

Dlouhodobým tahounem může být vodíková ekonomika: platina je klíčový katalyzátor v palivových článcích a elektrolyzérech pro výrobu zeleného vodíku. Pokud se vodík prosadí v dopravě a průmyslu, poptávka po platině může dramaticky vzrůst. Krátkodobě cenu ovlivňují také spekulativní pozice hedge fondů, síla dolaru a poměr ceny platina/zlato — extrémně nízký poměr historicky přitahoval value investory.