Rýže

Trh s rýží je jedním z nejregulovanějších komoditních trhů — vlády asijských zemí aktivně zasahují přes exportní zákazy, dovozní kvóty a státní výkupní ceny. Největším exportérem je Indie (~40 % světového obchodu), následovaná Thajskem a Vietnamem. Když Indie v roce 2023 zakázala vývoz nebasmati bílé rýže, globální ceny okamžitě vyletěly o 20 % během několika dní.

Klíčovým faktorem jsou monzunové deště v jižní Asii — indický, thajský a vietnamský monzun určují roční úrodu. Slabý monzun nebo fenomén El Niño dokáží výnosy srazit o desítky procent. Rýže je také extrémně náročná na vodu (jedna tuna potřebuje ~2 500 litrů vody), takže sucha mají přímý dopad. Klimatická změna tlačí farmáře k přechodu na odrůdy odolnější vůči suchu a vyšším teplotám.

Na straně poptávky hraje roli rostoucí populace v Africe, kde import rýže prudce roste, a zásoby v Číně, která drží přes polovinu světových rezerv. Čínské uvolnění zásob může cenu dočasně srazit. Ceny hnojiv, nafty pro zemědělské stroje a kurz amerického dolaru doplňují obrázek. Rýže je proto jednou z nejvíce politicky citlivých komodit na světě.